V České republice trpí astmatem osm procent populace. U dětí je tento podíl ještě vyšší, dostupné studie ukazují na 10 až 12 procent. I přes takto vysoká čísla bývá chronické onemocnění dýchacích cest ve veřejném prostoru trochu opomíjené. Od dnešního dne na něj bude alespoň Pražany upozorňovat mural v Otakarově ulici. Velkoplošnou malbu na stěně jednoho z domů v pražských Nuslích v posledních týdnech vytvářel streetartový umělec Dmitrij Proškin alias ChemiS. Ten svojí tvorbou dlouhodobě upozorňuje na aktuální důležitá témata, která se dotýkají společnosti. Nová nástěnná malba znázorňuje plíce, které jsou zaplněny zvířecími a přírodními motivy. Více informací lidé najdou na webu silnydech.cz.
„V malbě, která má sloužit jako osvěta astmatu, jsou zobrazeny plíce jako symbol zdraví a dýchání. V této surrealistické krajinné scéně spojující přírodu a lidi, lesní zvířata a rostliny vytvářejí symbiózu, připomínající důležitost čistého vzduchu,“ říká umělec ChemiS, který práci odhalil symbolicky dnes na Světový den astmatu. „Muž, který leze po stromě, zobrazuje touhu po čerstvém vzduchu a objevování krásy přírody jako způsobu, jak ulevit od astmatických příznaků. Na vrcholu plic je umístěno ptačí hnízdo, což symbolizuje harmonii a ochranu životního prostředí. Tato malba nese poselství o důležitosti péče o své zdraví a životní prostředí, aby každý mohl dýchat svobodněji a naplno,“ dodává.
Podle odborníků je na celém světě asi 300 miliónů nemocných s astmatem. Výskyt astmatu není striktně vázán na pohlaví, ale je ovlivněn spíše faktory prostředí a genetickou predispozicí. Astma je v blízkém vztahu k alergii. V dětství se uvádí převaha chlapců, v dospělém věku mírně převažují ženy. „Bohužel je faktem, že osvěta o této nemoci bývá v poslední době často ve stínu vzácných či onkologických nemocí. Přestože jde o závažné chronické zánětlivé onemocnění, dá se s ním díky pokroku v léčbě normálně žít a dokonce i vrcholově sportovat. A je dobré, že i na to může mural upozornit,“ říká prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., ředitel České iniciativy pro astma.
To ostatně potvrzuje i olympionik Vavřinec Hradilek, bývalý český vodní slalomář, kajakář závodící v kategorii K1. „Kombinace vrcholového sportu a kvalitní léčby mě naučila chápat astma jako běžnou součást života a s narůstající výkonností ve sportu, jsem se cítil zdravější při běžném životě. Nikdy se už léků ani sportování nezbavím, ale beru to jako naprostou samozřejmost. Je to cesta k pohodlnému dechu,“ popisuje Hradilek.
Asi od poloviny 90. let 20. století je k dispozici preventivní protizánětlivá inhalační léčba, která zcela změnila průběh a prognózu astmatu. Lidé s astmatem mohou dnes zcela normálně žít bez omezení, pracovat, studovat, sportovat. Moderní léčba tak vede ke kvalitní kontrole nad astmatem. Pokud se ale astma správně neléčí, zhoršují se příznaky a může dojít až k těžkým záchvatům, jež mohou vést k nedokysličení organismu a ohrožení nemocného na životě. Dále se nicméně v léčbě astmatu hledají nové možnosti a postupy. Dnes se lékaři více zaměřují na individuální přístup na základě specifických charakteristik pacienta. Významným pokrokem pro nemocné s těžkými formami astmatu je biologická léčba. Ta je indikována u nemocných, kteří nemají astma pod kontrolou ani při vysokých dávkách preventivní léčby.
Otázky a odpovědi:
Kolik procent obyvatelstva postihuje astma v České republice?
V České republice je odhadovaný výskyt astmatu kolem 8 % obyvatelstva. U dětí je tento podíl ještě vyšší, dostupné studie ukazují na asi 10 až 12 % dětské populace.
Je pravdou, že i přes pokroky v léčbě výskyt astmatu v populaci stoupá?
Výskyt astmatu nejvíce stoupal na konci 20. století, v posledních letech již nastává tzv. plateau, čili spíše rovnoměrný výskyt bez významného vzestupu.
Jaké jsou příznaky? Jak poznáme, že musíme vyhledat lékaře?
Astma může mít různé příznaky, jejichž výskyt se liší mezi jednotlivými nemocnými a může se částečně lišit i podle věku.
Dušnost: Ztížené dýchání s pocitem zvýšeného odporu v průduškách, někdy až pocit nedostatku vzduchu.
Kašel: Obvykle suchý nebo jen mírně produktivní kašel, který bývá často i v noci nebo nad ránem.
Pískání (sípání) při dýchání: Pocit pískání (nebo hvízdání či sípání) ukazuje na zúžené průdušky a jejich zhoršenou průchodnost pro proud vzduchu.
Dechové potíže při fyzické aktivitě: Potíže s dýcháním nebo kašel během cvičení (např. školní tělocvik nebo intenzivnější běh). Typicky se potíže objeví krátce po skončení intenzivnější fyzické aktivity (asi za 5-8 minut), ale při delší zátěži se mohou objevit i během zátěže. Známkou astmatu je i to, že po ukončení zátěže problémy hned neustanou, ale mohou ještě řadu minut přetrvávat.
Noční probuzení: Astma může způsobit probuzení v noci kvůli dušnosti nebo kašli. Typicky se buzení a dechové potíže objevují mezi 3. hodinou ranní a ranním vstáváním.
Zhoršení při vystavení alergenům: Pokud se dechové potíže příznaky objeví nebo zhoršují v reakci na alergeny (např. pyl, prach, zvířecí srst), bývá to známkou alergického astmatu.
Jak vypadá léčba?
Základem je úprava životního stylu a vyloučení či omezení nežádoucích vlivů – kouření, alergeny v domácím prostředí, obezita. Moderní léčba astmatu se neobejde bez léků. Základem je dlouhodobá inhalační protizánětlivá léčba tlumící zánět v průduškách a snižující průduškovou hyperreaktivitu. Tato léčba se provádí dlouhodobě, často celoživotně, a to i v období, kdy se nemocný jedinec cítí dobře. Vedle této léčby má každý astmatik k dispozici tzv. úlevový lék, tedy inhalační lék, který si podá při potížích. Při dobře vedené léčbě a dosažení tzv. kontroly nad astmatem by potřeba úlevové léčby měla být minimální nebo prakticky žádná.
Co se děje, pokud se astma neléčí?
Pokud astma není léčeno, zhoršují se příznaky a může dojít až k těžkým záchvatům (akutním exacerbacím), které mohou vést k nedokysličení organismu a ohrožení nemocného na životě. Každá akutní exacerbace vyžaduje včasnou intenzivní léčbu s vysokými dávkami úlevové léčby a potřebou podávání kortikosteroidů (tablety, infuze). Astma, které není pod kontrolou, může významně omezit schopnost vykonávat běžné denní aktivity, může omezovat spánek, vést k pracovní neschopnosti až invaliditě, u dětí vede k výpadkům školní docházky. Pokud pacient přeruší léčbu, nemusí mít nějakou dobu žádné příznaky, což vede k falešnému pocitu, že léčba již není potřeba. Zhoršení se pak může projevit těžkou exacerbací, a to i s odstupem řady týdnů nebo několika měsíců.