V mnoha zemích světa se rodiny a přátelé sejdou u vánočního stolu již za několik dní. Nejinak tomu bude i v Chorvatsku, kde ke sváteční náladě přispěje bohatě prostřený stůl a štědrá hostina. Chorvatsko je zemí, kde se dobře najíte po celý rok, ale o Vánocích zde můžete zažít skutečné gastronomické kouzlo, které nenechá nikoho lhostejným.
Podle tradice se v Chorvatsku na Štědrý den nejí maso. Hlavní roli proto hrají ryby, zejména treska, v chorvatštině bakalar. Připravuje se červený nebo bílý, jí se lžící nebo namazaný na chlebu a připravuje se na mnoho způsobů od Istrie a Kvarneru přes Dalmácii až po Záhřeb. Dalmatinci připravují bakalar na uje, bílou tresku vařenou s bramborami, hojně ochucenou olivovým olejem, česnekem a jemně nasekanou petrželkou.
Ryba se marinuje nejméně 24 hodin, často dva až tři dny, aby změkla, a poté se z ní uvaří lahodný červený brudet, jakýsi druh rybího guláše. V istrijské a přímořské verzi se také podává bílá treska (in bianco) jako paštika s česnekem a olivovým olejem, nejlépe namazaná na voňavém, čerstvě upečeném chlebu. Tradičním istrijským pokrmem připravovaným během půstu jsou také pastuti neboli těstoviny nakrájené na čtverečky, pokapané horkým olivovým olejem a osolenými sardinkami nebo podávané s bílou treskou. Na Štědrý den budou ostrované jíst brujet (úhoří polévku) s rajčaty nebo v troubě pečenou chobotnici s brambory a Slavonci připraví dušenou štiku se spoustou cibule, feferonek, rajčat a domácího tuku. V Šokadiji ve východní Slavonii se podle starých zvyků jí suve sćuke neboli sušená štika, která se připravuje z nejlepších exemplářů ulovených během roku.
Určitě se vám už sbíhají sliny při zmínce o štědrovečerních dobrotách, ale o samotných Vánocích se v Chorvatsku jí ještě bohatěji! Dalmácie o Vánocích voní pašticadou. Ačkoli všichni tvrdí, že jejich recept je nejlepší, protože se připravuje podle původního, staletí starého receptu, způsob přípravy se na celém Jadranu liší. Je to hovězí maso, které někteří vaří v prošeku, jiní ve víně s cukrem a navrch dávají pancetu, česnek, mrkev, celer a hřebíček. Sušené švestky dodávají omáčce zvláštní vůni a hustotu. K tomu všemu se samozřejmě podávají domácí njoki (druh noků), a říká se, že nejlepší njoki na světě vyrábějí dalmatské a istrijské jeptišky.
Oblast Gorski Kotar, a také Záhřeb a severní Jadran má krocana s lokšemi, chorvatsky mlinci. Dokonalá pečená krůta vyžaduje dlouholeté zkušenosti. Musí být doplněna chutnou nádivkou, například z kostek kukuřičného chleba, cibule, jablek, celeru, česneku, kuřecích jater a petržele, ale faktem je, že chorvatští krocani se krmí ječmenem, kaštany a vlašskými ořechy, a to je činí tak výjimečnými. Pečené sele je ve Slavonii oblíbené, kůže musí být křupavá a maso se musí rozplývat v ústech. Jí se samozřejmě se slavným francouzským salátem, který u nás známe jako bramborový.
V oblasti Međimurje nesmí na vánočním stole chybět pečená kachna, kterou Međimurci stejně jako ostatní pečená masa plní pohankovou kaší. V Lice jsou věrní vařenému vepřovému masu s vařeným zelím, a vůně sarmy, plněných listů kyselého zelí, se šíří ze svátečních stolů ve všech koutech Chorvatska.
A po bohaté večeři následuje tradiční vánoční cukroví – roščići (vánoční rohlíčky), linzeri (linecké pečivo), čupavci (kokosové kostky), biskupski kruh (biskupský chléb), orahnjača i makovnjača (ořechový a makový závin), oblatne (plněné oplatky), mačje oči (dezert plněný banánem) a kiflice (rohlíčky). Tradiční součástí svátečního stolu jsou také hvězdičky a srdíčka plněné marmeládou, vánoční sušenky ve tvaru stromečku potažené marcipánem a zdobené cukrovými korálky, a ke vánočnímu snídani se podává sváteční sýrový kuglof (bábovka).
Od Istrie na severozápadě až po Konavle na jihovýchodě najdete oblíbené krostule (těsto, které se nejčastěji „svazuje“ do mašle, smaží se na oleji a sype moučkovým cukrem), fritule (malé kuličky z kynutého těsta s rozinkami, smaží se na oleji a sypou cukrem), pandišpanj (sušenky obohacené prošekom a kandovanými citrusy), paprenjak (tvrdé sušenky s medem a kořením), bobić (kuličky z mandlí a moučkového cukru) a arancina (sušená pomerančová kůra naložená v cukrové vodě, obalená v krystalovém cukru).
Další oblíbenou sladkostí chorvatského přímoří je smokvenjak, což je koláč ze sušených fíků s přídavkem vlašských ořechů nebo mandlí a různého koření. Ostrov Vis je proslulý smokvenjakem, kterému obyvatelé říkají hib nebo hljeb a do kterého se přidávají nahrubo nasekané mandle, sušený anýz a bylinky. Hib se pak suší na větru bura nebo v peci. Fíky se tradičně podávají s travaricí nebo různými likéry.
Tím se dostáváme k další důležité položce, která nesmí chybět na vánočním stole v Chorvatsku, a to k vínům, kterých je v Chorvatsku stále více a přitahují stále větší pozornost. Každý region má alespoň jednu odrůdu, které si velmi váží, a ta nejlepší chorvatská vína se dostávají na stůl právě o nejkrásnějších svátcích v roce.
Během svátečního období se v Chorvatsku jídelní stůl promění v gobelín bohatého kulturního dědictví a kulinářských požitků. Vánoční atmosféra je cítit v každém soustu lahodných chutí, které toto radostné období charakterizují. Jedinečné pokrmy, které zdobí chorvatské stoly během svátečního období, však nenabízejí pouze lahodné chutě, ale také vás vtáhnou do kulturního zážitku, který se předává z generace na generaci.