Za investory se považuje 41 % Čechů a roste i počet těch, kteří jsou odhodlaní s investováním začít (meziroční nárůst z 23 % na 29 %). Výrazně také ubylo těch, kdo investování zcela odmítají (pokles o 7 %) ve prospěch těch, kteří zvažují, že začnou. 5 % dotázaných se považuje dokonce za zkušené investory. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) již potřetí provedla agentura Perfect Crowd.
Češi si také stále více uvědomují potřebu zajištění na staří a nutnost se o ně aktivně postarat. Oproti roku 2024, kdy 43 % dotázaných uvádělo jako hlavní důvod investování právě zajištění penze, letos je to už 50 %. Meziročně o 7 % bodů méně respondentů pak deklaruje, že důvodem k investování je to, aby nezahálely jejich úspory.„Tento vývoj můžeme interpretovat snížením objemu úspor, ale i poklesem míry inflace. Méně úspor může zahálet a při nižší inflaci lidem toto zahálení vadí méně. Výrazně více respondentů také uvedlo, že chtějí investovat, aby si mohli pořídit vlastní nemovitost, což může souviset s návratem optimismu na nemovitostní trh a očekáváním poklesu sazeb u hypotečních úvěrů,“ komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.
Oproti tomu hlavní bariéry v investování se meziročně nezměnily: nejvíce respondentů opět udává obavu, že přijdou o peníze, naletí na nějaký podvod, případně jim na investování jednoduše nezbývají volné prostředky.
Vztahy: nejlepší i potenciálně nejhorší investice
Když se lidé ohlížejí za svým dosavadním životem, za nejlepší investice považují ty do rodiny (uvedlo 45 % dotázaných), vztahů (22 %) a do sebe samých: do zdraví (30 %), vzdělání (26 %), užívání si života (19 %) nebo i do dovolené (16 %). Osvědčenou klasikou pak zůstávají nemovitosti (38 %). Naopak jako své nejhorší investice hodnotí lidé nepovedené vztahy (19 %), automobily (12 %), unáhlená rozhodnutí vzít si spotřebitelskou půjčku nebo nákup nákladného spotřebního zboží, ale také sázení (18 %). Zdá se, že Češi jsou ochotni trávit pouze minimum času nad svými investičními rozhodnutími (55 % dotázaných nevěnuje investování ani hodinu měsíčně), ale rádi sledují sport a sází na něj.
Spořicí účty nenesou
Průzkum naznačuje, že k růstu zájmu o investování mohly přispět i poklesy úroků na spořicích účtech a konec podpory stavebního spoření. Spořicí účet využívá v dotázaném vzorku 71 % respondentů, přitom je na něm ale alokováno jen 25 % prostředků. Pokles zhodnocení spořicích účtů je na trhu tedy velkou událostí. Pozorujeme také pokles penetrace stavebního spoření, pokles podílu vkladů na stavebním spoření na celkových vkladech a také snižující se ochotu stavební spoření nadále využívat.
„V poslední době řada bank poskytla a zjednodušila svým klientům možnost, jak investovat nejenom na pobočkách, ale především digitálně. Vyšší institucionální důvěra může tak být jednoduše projevem toho, že lidé díky možnosti investovat u své zavedené banky nemusí pro investice vybírat z investičních společností a zprostředkovatelů, o kterých nemají takový přehled.“ vysvětluje Jaromír Sladkovský, předseda AKAT ČR.
Titulní foto: Karcher