Jsou hlučné, vítr je snadno poškodí, propouští vodu i sníh, v létě je kvůli nim pod střechou nepříjemné horko, brzo zreznou, a proto se musí za pár let zase vyměnit… To jsou nejčastější mýty o plechových střechách, kterým mnoho lidí stále věří. Dnešní realita je ale zcela jiná a o důkazy není nouze.
1. Materiálem to začíná!
Při pohledu na plechovou krytinu je hned jasné, kde se tyto předsudky berou. Plech je tenký a lehký, a tak přece nemůže vydržet totéž co bytelná střešní taška… Omyl, právě v tom tkví jedna z jeho předností! „I když plech svou tloušťkou nepřesahuje jeden milimetr, na odolnosti mu to nic neubírá. Plechová krytina je sama o sobě velmi pevná a přitom je lehká, takže se s ní snadno manipuluje,“ říká na úvod Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM, předního českého výrobce plechových střech.
Ovšem pozor! Není plech jako plech a rozdíly v jeho kvalitě mohou být značné. Na český trh se občas dostávají krytiny z málo odolného a slabého materiálu, které v praxi nesplňují evropskou normu, přestože má výrobce všechny zákonné certifikace. „Problém je například už tloušťka plechu, která u některých dodavatelů může být jen 0,35 mm. Norma ale požaduje 0,4 nebo 0,5 mm u oceli a 0,6 až 0,7 mm u hliníku. Na pohled je to malý rozdíl, ale pro krytinu je zcela zásadní. Spolehlivý výrobce by proto měl za kvalitu svých krytin ručit. Z toho důvodu vždy používáme vysoce jakostní hliník a ocel,“ ujišťuje Ing. Petr Tureček. Podobné rozdíly ale laik těžko odhalí a asi nikdo z nás nevybírá novou krytinu s mikrometrem v ruce. Jak mít tedy jistotu dobré volby? „Řešením je zvolit krytinu od osvědčeného výrobce, který si kvalitu dlouhodobě hlídá. Ukazatelem, podle kterého se každý snadno zorientuje, jsou různé certifikace a ocenění, potvrzující kvalitu krytiny, jako je například Česká kvalita – Osvědčeno pro stavbu,“ doplňuje Ing. Petr Tureček ze SATJAMu.
| Národní program ČESKÁ KVALITA Národní program Česká kvalita podporuje prodej a poskytování kvalitních výrobků a služeb. Jeho cílem je vytvořit jednotný systém nezávislých značek kvality, informovat spotřebitele o nabídce kvalitních výrobků nebo služeb a pomoci českým firmám budovat vlastní obchodní značky. Program sdružuje hned několik osvědčení. Oblasti stavebnictví se týká značka Osvědčeno pro stavbu. Ta zákazníkům stvrzuje nadstandardní vlastnosti daného výrobku a zaručuje jeho vyšší přidanou hodnotu nad obecné regulatorní požadavky. Značka zároveň potvrzuje i vhodnost pro zabudování do stavby na území ČR. Pravidelnou kontrolou systému řízení výroby, vzorkováním a zkoušením potvrzuje TZÚS jako třetí, nezávislá strana, že posuzovaný výrobek si udržuje potřebnou kvalitu a splňuje požadavky certifikace. Nicméně samotný výrobce poté garantuje, že na český trh dodá zákazníkovi výrobek ve stejné posuzované kvalitě. |
Když 5 kg je víc jak 50 kg
Subtilnost plechového materiálu je skutečnou výhodou lehkých střech. Usnadňuje nejen transport, ale i skladování na místě stavby a vlastní pokládku, pro kterou nemusíte řešit složité transportéry směrem nahoru na střechu. „Metr čtvereční klasické taškové střechy může vážit průměrně 40 až 50 kg, zatímco ocelová krytina má jen 5 kg/m2 a ta hliníková dokonce jen 2,5 kg/m2. Nízká hmotnost obou je výhodou i z toho faktu, že obě podstatně méně zatěžují krov,“ vyjmenovává Ing. Petr Tureček ze SATJAMu.
A koroze nehrozí?
Top materiálem pro výrobu plechových krytin je hliník, který zcela bez diskuzí výborně odolává korozi i rozmarům počasí. Na střeše vydrží klidně déle než sto let! Jasným důkazem je například římský chrám San Gioacchino, na kterém najdete nejstarší hliníkovou střechu na světě. Je z roku 1897 a svůj účel bez problémů plní dodnes. „Pro výrobu našich lehkých krytin používáme slitiny hliníku od norské hliníkárny Speira. Ve Skandinávii mají tyto střechy dlouhou tradici, navíc tam musí čelit daleko náročnějšímu klimatu. Majitelům to tak v našich podmínkách dává jistotu dlouhé životnosti plechové střechy,“ uvádí Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. O potřebné síle materiálu jsme psali výše, ale není to jen o ní. „Průběžně kvalitu hliníku ověřujeme i v laboratoři. Volíme materiály s odolnou povrchovou úpravou, která dlouhou životnost hliníku dále podpoří,“ doplňuje Ing. Petr Tureček. Hliníkové krytiny SATJAM jsou opatřeny speciálními povrchy z řady EXCELENT, které jí zajišťují dlouhodobou ochranu i nevšední design. (www.speira.com)
Další možností jsou plechové krytiny z oceli. Ty jsou velmi pevné a odolné vůči mechanickému poškození a na střeše vydrží bez problému sloužit i 40 let. „Kromě výše popsané tloušťky oceli se podceňuje i vrstva zinku, která ji chrání před korozí. Krytiny SATJAM proto opět vyrábíme mimo jiné ve skandinávské kvalitě, a to ze zinkované oceli od švédské ocelárny SSAB,“ říká Ing. Petr Tureček. Kvalita ocelového plechu pak musí být podpořena odolnou a dostatečně silnou povrchovou úpravou, kterou má SATJAM pro ocelové krytiny k dispozici v několika variantách:
- Řada EXTRA – povrchy na bázi polyuretanu s vysokou odolností vůči chemickému působení, vhodné i do velmi náročného prostředí, jako jsou smogové oblasti. Spadá pod ni také ekologický povrch neobsahující běžně používané chemikálie na ropné bázi a splňuje tak i náročné požadavky ochrany životního prostředí.
- Řada EFEKT – povrchy na bázi polyesteru, které kombinují odolnost vůči povětrnosti i mechanickému poškození s výbornou cenovou dostupností. Patří pod ni také nový povrch SATJAM TopMat, který je inspirovaný současným matným povrchem Satmat hrubozrnný, je ale o něco silnější, takže ještě lépe odolává klimatickým vlivům i poškození. Matný, mírně strukturovaný povrch je pak jen pomyslnou třešničkou.
2. Plech nehlučí!
Kvůli plechové střeše uslyšíte každou kapku deště nebo poryv větru a v noci se nevyspíte… další mýtus, který vůbec neplatí. Plech sice sám o sobě vede zvuk, ale plechové střechy našly způsob, jak tomu zamezit! „Špatná zvuková izolace střechy není způsobená plechovou krytinou, ale samotnou střechou, přesněji její skladbou. Plech v ní totiž tvoří jen malou část, daleko důležitější je to, co je pod ním. Její návrh je pak na odpovědnosti projektanta,“ vyvrací mýtus o hlučnosti Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. Daleko více hluku také projde střešními okny než samotnou střechou. Na správnou skladbu střechy je důležité dbát hlavně u obytného podkroví, kde může vypadat takto:
- střešní krytina – hliník nebo ocel,
- separační vrstva (: v některých případech),
- nosný podklad – laťování nebo bednění,
- odvětrávací mezera,
- doplňková hydroizolace,
- tepelná a zároveň akustická izolace,
- parotěsná vrstva,
- pohled.
RADA ODBORNÍKA: Jak plechová střecha omezuje hluk?
„Majitelé se na stavbě často snaží ušetřit, a tak ošidí tepelnou izolaci, která potom nemá dostatečné akustické parametry, nebo nepoužijí další doporučené izolační prvky. Problémy s hlukem v podkroví jsou pak rázem na světě. Na vině také někdy může být řemeslník, který nedodržel montážní postup. Plechové krytiny SATJAM proto mají hned několik možností, jak hluk pod střechu nepustit. S jeho útlumem pomůže například separační rohož WRAP, asfaltové podkladní pásy, speciální zvukově izolační pásky nebo naše úprava Soundcontrol, kterou je možné vybranou krytinu na přání ve výrobě opatřit. Pokud krytinu tvoří rovné pásy plechu, je lepší volit jejich užší provedení. Také je vhodnější krytinu pokládat na bednění, než na latě.“, říká Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM.
Ani hluk a ani horko nejsou problém
Stejně jako hluk nebývá ani přílišné horko v podkroví vinou plechové krytiny, ale špatně navržené střechy a snahy ušetřit na izolaci. Moderní izolační materiály, jako je například kamenná vata, dokážou izolovat jak hluk, tak i teplo.
3. Sražená vlhkost musí ven!
Objevují se vám na stropě v podkroví mokré mapy? Pak opět může být příčina ve skladbě střechy samotné, nikoliv v její krytině. „Plechová krytina chrání střechu před pronikající vlhkostí už ze své podstaty. Plech je přirozeně nenasákavý a pro vodu nepropustný. Už někdo někdy viděl, že by skrze hliníkovou nebo ocelovou desku prokapala voda?“ dává řečnickou otázku Ing. Petr Tureček a pokračuje: „Krytiny ve velkých rozměrech mají navíc minimum spojů, takže voda se pod ně jen tak nedostane. V každé střeše se však vyskytuje určitá vlhkost, a pokud nemá možnost se z konstrukce dostat ven, bude v ní kondenzovat. Proto se ve střeše navrhuje odvětrávací vrstva, která má za úkol tuto vlhkost odvést. Pokud je špatně navržená, provedená, nebo úplně chybí, může to být příčina vlhkých map na stropech v podkroví.“
4. Tudy voda neproteče!
Krytina plechových střech se kotví pomocí speciálních šroubů s kovovou podložkou a EPDM těsněním. „Šrouby je třeba správně dotáhnout tak, aby se těsnění roztáhlo asi o 1 mm přes okraj podložky. Nesmí to být více ani méně. Působením slunce těsnění zvulkanizuje a prostup je tak trvale utěsněný a šroub se nemusí časem dotahovat,“ popisuje běžný postup z praxe Ing. Petr Tureček. A proto i když je plech prošroubovaný, voda nemá kudy protéct. Pod šroubem také nesmí zůstat zbytky ochranné fólie, kterou se krytina ve výrobě potahuje.
5. Vítr nemá šanci!
Ani obavy z poškození větrem nejsou u plechové střechy na místě. Pokud nastává silný vítr, vydrží plechová střecha stejnou zátěž jako klasické betonové tašky. A pokud je větrem stržena, je na vině obvykle řemeslník, který nedodržel správný postup pokládky. „Důležité je krytinu k podkladu dostatečně ukotvit odpovídajícím počtem šroubů. V našich montážních návodech proto máme vždy přesně stanoveno, v jakém schématu šrouby umístit. V oblastech s častým silným větrem je možné kotvení zesílit jejich větším množstvím,“ uvádí Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. V případě extrémního větru pak nemůže uletět jen plech ze střechy, ale pokud dojde k jeho uvolnění, většinou má v sobě zachované například laťování z krovu. V těchto případech ale většinou dochází už k destrukci stavby, nebo její části.
Taška k tašce sedá
Plechové krytiny rozhodně nekladou meze ani svému designu. Věrně napodobí tašky, šindele nebo dokonce eternit! Vybírat je možné z maloformátových krytin, které se vyrábí v pevně daných rozměrech a výborně se hodí na velmi členité střechy.
Další variantou jsou velkoformátové krytiny, které jsou ideální pro jednoduché plochy a dělají se na míru dané střeše. „Jasným trendem jsou falcované krytiny, tedy rovné pásy plechu, které se přímo na stavbě spojují do sebe. Těmi je inspirovaná i zákaznicky nejoblíbenější krytina SATJAM Rapid DeLuxe, která má už z výroby tvarované zámky pro napojování jednotlivých panelů. Díky tomu falcovanou krytinu věrně napodobuje, ale snadněji se instaluje,“ dopřesňuje Ing. Petr Tureček.
Aby to moc nestálo, aneb finance až na prvním místě
Plechová krytina šetří na těch správných místech. Díky nízké hmotnosti méně zatěžuje krov, na který může stačit použít méně materiálu. Zabere málo místa a spoří i náklady za dopravu. Měla by ale být vázána dlouhou zárukou. U povrchových úprav to může být podle jejich jakosti i několik desetiletí a u funkčnosti plechové krytiny i více než 50 let. A pozor! Záruka by měla být ideálně přímo od výrobce. SATJAM proto poskytuje na svoje krytiny Registrační záruku 20 až 60 let. „Záruku na střešní krytinu dle zákona drží prodejce. Většina výrobců střešních krytin na českém trhu totiž neprodává svoje produkty napřímo, ale přes různá prodejní místa nebo konkrétní řemeslníky a na ty bohužel přesouvá podmínky záruk. Po letech ale už nemusí být dohledatelní. Proto je důležité volit střešní krytinu, za kterou ručí přímo její výrobce. Registrační záruka SATJAM dává našim zákazníkům potřebný záruční klid a jistotu, že i po letech budou mít na koho se obrátit. A ten kdo vsadí na výrobky označené certifikací Česká kvalita – Osvědčeno pro stavbu, bude se svojí střechou spokojen doslova do konce svého života,“ uzavírá Ondřej Haška, obchodní a marketingový ředitel společnosti SATJAM.
Mýty na plechovou střechu nepatří!
Koroze, hluk, horko, voda nebo vítr… Nic z toho proti kvalitně vyrobeným, navrženým a provedeným plechovým střechám nemá šanci. Ty nejlepší mají desítky let dlouhou životnost, takže vydrží sloužit minimálně stejně dlouho, jako klasické tašky. Plechové krytiny také výborně odolávají všem rozmarům počasí, a pokud jsou správně navržené, nedostane se do podkroví teplo, vlhkost ani hluk.
Zdroj a foto: SATJAM