Křest knihy Zakarpatí proběhl včera v centru Prahy, a samozřejmě v ukrajinské restauraci Dnister. Restaurace Dnister nabízí klasickou ukrajinskou kuchyni. V restauraci Dnister na pražské Moráni vám připraví typická národní jídla. Tradiční ukrajinská kuchyně je podobná té české v tom, že se skvěle najíte a odcházet budete příjemně plní. V rámci křtu knihy jsme ochutnaly tradiční ukrajinské pokrmy, například Kolduny (což znamená “čarodějové”) jsou tradiční příbuzní ruských pelmení a patří k oblíbeným jídlům nejen na Ukrajině, ale i v Bělorusku a Pobaltí. Jedná se o mletým masem plněné bramboráky doplněné lahodnou hustou zakysanou smetanou. A mnoho dalších lahůdek.
Knihu Zakarpatí představil sám autor Milan Syruček společně s grafičkou Ljubov Kravčenkovou, velmi zapáleně nám povyprávěl mnoho příhod z jeho zážitků z Ukrajiny, dokonce nám i o svém setkání s generálem Andrejem Andrejevičem Vlasovem, což znělo velmi neuvěřitelně, ale když si uvědomíme, že vitální pan Syruček oslavil 92. narozeniny, tak to opravdu časově sedělo.
O knize:
Zakarpatí je nejzápadnější část Ukrajiny a region, který je díky společné historii v rámci Československa, doposud propojený s osudy mnoha Čechů. Vazby obyvatel Zakarpatí na Čechy a Moravu jsou však mnohem větší a sahají až k Velké Moravě. Součástí jednoho státu jsme byli i za Rakousko-Uherska.
Zakarpatí je pro autora srdcovou záležitostí. Pocházela osud jeho první manželka, se kterou měl možnost detailně poznat, tento dodnes záhadami opředený kraj. Vydal se po stopách Nikoly Šuhaje, u kterého přináší na základě získaných dokumentů, nové, zásadní poznatky.
Zvláště cenná jsou Syručkova bádání v zakarpatské historii, pátrání o původu Rusínů a rusínštiny, životě Zakarpatců v období Masarykovy první republiky a porovnání s poválečnou historií, kdy tento kraj byl jako Zakarpatská oblast připojen k Ukrajinské sovětské republice. Předtím Podkarpatská Rus zažila tisíciletou nadvládu uherského království. Zachycuje řadu svědectví, například manželky Vladislava Vančury Ludmily, Haliny Pawlowské, herce Jaroslava Marvana, Ludvíka Svobody a dalších, kteří na Zakarpatí působili.
Autor nám rovněž představuje významné osobnosti tohoto kraje. Působila tu například celá malířská škola, proslavil se místní rodák řezbář Vasil Svida, který se stal národním umělcem.
Přestože kniha není turistickým průvodcem, je ideální volbou pro všechny, kteří se chtějí s tímto téměř zapomenutým krajem v srdci Evropy, jenž po dvacet let patřil k Československé republice, blíže seznámit.
O autorovi:
Český novinář, spisovatel, poradce v orgánech Evropské unie a rytíř templářského řádu.
V prosinci 1950 se stal redaktorem Mladé fronty. Filologickou fakultu Karlovy univerzity zakončil v roce 1960. V roce 1967 získal titul PhDr.