Aktivní životní styl je pro Čechy stále dražší. Zatímco před pěti lety označilo finance za hlavní překážku zdravého životního stylu 6 % lidí, letos je to už 13 %. Podíl Čechů, kteří v posledním roce zaznamenali zdražení sportovních zařízení nebo sportovních aktivit, vzrostl na 43 %. Více než třetina lidí navíc uvedla, že kvůli vyšším cenám navštěvuje sportoviště méně často.
Rostoucí náklady se promítají i do skutečných výdajů za pohyb. Podíl Čechů, kteří za sport utratí více než 1 500 korun měsíčně, se za pět let zvýšil z 3 % na 11 %, tedy na více než trojnásobek. Zároveň dvě třetiny aktivních respondentů uvádějí, že pokud by na sport dostávaly vyšší příspěvky, navštěvovaly by sportoviště častěji. Vyplývá to z průzkumu MultiSport Index, který od roku 2019 realizuje společnost MultiSport Benefit ve spolupráci s agenturou NMS Market Research.
„Pohyb by neměl být luxusem. Pokud bude finanční náročnost pohybu dál růst, bude to mít přímý dopad nejen na jednotlivce a jejich zdraví, ale i na firmy a stát. Právě proto je potřeba začít vnímat podporu pohybu jako investici do prevence, ne jako volitelný bonus navíc,“ říká Miroslav Rech, CEO MultiSport Benefit.
Sport zůstává součástí života jen pro polovinu Česka
Míra pravidelného pohybu v české populaci se dlouhodobě výrazně nemění. Za sportující se označuje zhruba polovina Čechů. Výjimkou byl pouze rok 2022, kdy svůj pravidelný pohyb deklarovalo 66 % lidí, v dalších letech se ale ukázalo, že šlo spíše o dočasný výkyv než trvalou změnu. Více než čtvrtina Čechů se navíc hýbe méně než jednou měsíčně. Ti, kteří sportují, se ale pohybu věnují poměrně pravidelně, nejčastěji dvakrát až čtyřikrát týdně.
Největší překážky přitom zůstávají dlouhodobě stejné. Nejčastěji lidem brání nedostatek času a vůle. Výrazněji, než dříve ale sílí právě ekonomický faktor. Finanční bariéra zdravého životního stylu je dnes oproti době před pandemií více než dvojnásobná, zatímco zdravotní omezení jako překážka naopak oslabují.
Data dlouhodobě ukazují, že vztah Čechů ke sportu zůstává poměrně stabilní. Zásadní proměna ale nastává v tom, jak lidé vnímají jeho dostupnost. Ekonomická náročnost se během pěti let stala výrazně silnějším faktorem než dříve a pro část populace začíná rozhodovat o tom, zda si mohou dovolit sport provozovat pravidelně.
Covidový boom venkovních sportů slábne, lidé se vracejí do posiloven
Proměňují se také sportovní preference Čechů. Covidový boom venkovních aktivit postupně odeznívá. Procházky a výšlapy sice zůstávají nejrozšířenější aktivitou, po vrcholu 58 % v roce 2020 se však jejich podíl drží na úrovni 47 až 48 %. Cyklistika oproti roku 2019 oslabila z 40 % přibližně na 32 %.
Naopak roste zájem o posilovny a fitness. Podíl lidí věnujících se fitness a silovému tréninku vzrostl z 11 % v roce 2019 na 17 % v roce 2025. Běh se po poklesu v roce 2023 vrátil přibližně ke čtvrtině populace. Průzkum ale zároveň ukazuje i méně pozitivní trend: po loňském poklesu znovu vzrostl podíl lidí, kteří s některým sportem přestali. Nejčastěji přitom šlo o plavání a běh.
Sport jako benefit chce více než polovina lidí, k dispozici ho má jen třetina
Jedním z nástrojů, jak zvýšit dostupnost pohybu, může být i větší role zaměstnavatelů. Sport jako zaměstnanecký benefit by uvítalo 53 % lidí, k dispozici ho ale má jen 31 %. Otázkou tak zůstává, jak tuto formu podpory dostat k milionům lidí, kteří o ni stojí, ale dnes ji nemají. Téma podpory pohybu na pracovišti je přitom důležité i z ekonomického hlediska. Nemocnost stojí firmy až 11 miliard korun ročně, přičemž pravidelný pohyb ji může snížit až o 30 %.
„Podpora pohybu přes zaměstnavatele dává smysl nejen zdravotně, ale i ekonomicky. Firmy dnes řeší vysokou nemocnost, nižší výkonnost i psychickou nepohodu zaměstnanců. Pokud existuje nástroj, který může být dostupný, systémový a zároveň motivující, měl by být přirozenou součástí firemní péče o lidi,“ říká Miroslav Rech, CEO MultiSport Benefit.
Jak rozhýbat Česko? Jednoduché řešení neexistuje
Cesta k aktivnější české společnosti nevede jediným opatřením. Klíčová je dlouhodobá a systematická podpora pohybu – od dětí a škol přes obce a zaměstnavatele až po stát a zdravotní systém. Vedle motivace je potřeba odstraňovat také finanční bariéry, které dnes části lidí brání ve pravidelném sportu. Důležitou roli hraje dostupná sportovní infrastruktura, větší podpora pohybu od útlého věku, důraz na tělesnou výchovu i silnější propojení prevence se zdravotním systémem a pojišťovnami. Významným nástrojem může být také podpora pohybu na pracovišti prostřednictvím zaměstnaneckých benefitů.
„Sport nesmí být výsadou. Pokud chceme rozhýbat Česko, musíme začít u dětí, ale zároveň vytvářet podmínky i pro dospělé. Vedle motivace je potřeba mluvit také o duševním zdraví, o roli lékařů, pojišťoven i obcí a o tom, že dostupný pohyb je součást kvalitního života v každé komunitě,“ říká Kamila Šrolerová, 1. místostarostka České obce sokolské.
Na nutnost širší společenské změny upozorňuje i akademická sféra. Pravidelný pohyb je třeba vnímat jako přirozenou součást každodenního života a jako jeden ze základních předpokladů zdravé a dlouhodobě udržitelné společnosti.
„Jestliže víme, že se pravidelně hýbe jen část populace, nemůžeme to dál vnímat jen jako individuální rozhodnutí jednotlivců. Je to širší společenské téma, které vyžaduje koordinovanou reakci škol, obcí, zaměstnavatelů, zdravotního systému i státu,“ doplňuje Miroslav Petr, děkan Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.
Titulní foto: Form Factory